Fotopříběh :)

Aaaa po dlouhé době vás opět zdravím. Už je tomu tak, že si ani nestíhám říkat, jee, to už je další pondělí. Tak strašně to utíká a mně tu zbývá necelých 14 dní..

Pojďme se alespoň podívat, co jsem za ty minulé týdny stihla.. 

Den otevřených dveří na naší univerzitě. Nádherný den, večer, všude spousta dobrého jídla, pití, dobrá společnost, úsměv od ucha k uchu... 

S Wiebke (Němka, z frisbee) fandíme Německu. Snad nejlepší fotbalová atmosféra, co jsem kdy zažila..opět ve společnosti "mých frisbee" kamarádů :) 

Také mi přijela na návštěvu Kristýnka, ty tři dny jsme si užily jak nejvíc to šlo. Slova jsou někdy zbytečná a já jsem strašně šťastná, že mám kolem sebe takové kamarády.

Nejlepší skořicová zmrzlina ve Stuttgartu, to mě ti Němci naučili věcí...

Jeden z našich obědů, to rizoto bych si hned dala znovu! 

Tak mě těší, když nám někdo řekne, že vypadáme jako sestry <3

Na burgrech, to jsem si dala avokádový a nikdy bych neřekla, že mě bude burger tak chutnat. 

Také jsme stihly prohlídku Kessleru v Esslingenu, což je nejstarší německé šumivé víno. 

Učíme se s Wiebke :) 

Minulý víkend jsem také byla na turnaji v Konstanz u Bodamského jezera. Bylo přes 30 stupňů oba dny, a tak kromě hraní jsme zvládali i plavání v jezeře a opalování se. Bylo to boží !

Kdepak to asi jsem? Ženeva a můj výlet za Bety, který jsem strašně ráda, že vyšel, protože jen takovou šanci podívat se do Ženevy asi znovu nedostanu. Společně s prohlídkou WTO, OSN apod...

OSN :)) 

Nádherná atmosféra. 

Ale joo, připadala jsem si tam docela důležitě!

Také jsme zvládly výbornou kávu se sojovým mlékem a musím říct, že to byla po půl roce asi nejlepší káva, kterou jsem pila :) 

No není tohle boží? 

Bety připravila carpacio :) 

A také jsme si znamenitě zapozovaly :)) 

Omlouvám se, že je to dneska takové rychlé, ale zrovna jsem dorazila ze Švýcarska, čekají na mě dvě pračky a učení se na poslední zkoušku, kterému jsem zatím moc nedala. Chtěla jsem ale, abyste alespoň viděli pár fotek, jak se tu mám. 

Zítra ještě přijede Claudi se svým Honzou a budou tu do soboty, tak se na ně také těším. Poté budu muset proniknout do nějakého velice intenzivního učení a v úterý mě čeká poslední zkouška..

Pak spoousta krásných okamžiků, rozlučkových večeří, návštěva Káji s Márou a Káťou (jupííííí) a a a a......loučení se. Bude to těžké, já to vím, všichni to víme, ale já věřím, že i ten návrat nějak zvládnout budu muset a že se z toho přeci jen tak nesložím. Vzpomínám si, jak jsem psala na začátku, že nejtěžší bývá loučení...

Posílám vám pusu, již brzy! :)

Není nic krásnějšího než říct, že jsem šťastná, spokojená a naplněná..

Minulý víkend byl báječný, až na to, že jsem místo přes den, žila hlavně v noci. Ano, ano, čtete správně. V sobotu přijela Bety se svým kamarádem, diplomatem, a tak jsme nejdříve byli na večeři na sushi, pak jsme popíjeli víno a nakonec jsem zůstala s nimi ve Stuttgartu v hotelu. Ráno jsem byla kabrioletem odvezena přímo před kolej a břišní svalstvo od smíchu mě bolí snad ještě dneska. Nějak jsme se s Bety shodly na tom, že prostě tak jak se člověk pobaví a zasměje v jeho jazyce, je stejně jiné a bezkonkurenční.
A já jedu za ní za týden na tři dny do Ženevy. Stráááášně se těším. Prohlídka WTO, OSN a spoustu dalšího..to bude teprve zážitek.

A bylo fajn mít tu zase někoho blízkého, kdo mě zná :))

Jak jsem vám už říkala, tento týden mi odjela má milovaná, nejoblíbenější Johanna :( a tohle byl jeden z posledních momentů. Fika ( švédská siesta ) před Schlossem.

V úterý jsem po dlouhé době vyměnila trénink Ultimate za plavání a bylo to víc než nejlepší! Je ale znát, že neplavu už nějaký ten pátek, prvních pár bazénů jsem si připadala, jak na posledním tažení. 

Také jsme ve čtvrtek s frisbee holkama běžely Staffellauf (štafetový běh) v našich botanických zahradách. No řeknu vám, byla jsem před tím během nervozní asi stejně, jako před státnicema :D

Po štafetě na pivu :D 

A já spokojená, že jsem se při štafetě neztratila v botanické zahradě. 

Večer se tu ještě konal "Sommerfest" v okolí kolejí. Každá kolej měla svůj stánek a něco prodávala, drinky, palačinky, párky, pivo atd.. vše se konalo venku, představte si teplý letní večer, hudbu, spoustu úžasných lidí okolo vás ..Opět jsem padla do postele s úsměvem od ucha k uchu..

Na posledním obědě s JP a jejími spolubydlícími :) 

Od Johanny jsem dostala krásné dárky..až mě to rozbrečelo..

Neumím otáčet obrázky, promiňte. Je to zvláštní najednou ji tu nemít, opravdu jsme si sedly, taková moje spřízněná duše. Ale já vážně věřím tomu, že se nejpozději v říjnu uvidíme v Praze a v létě ve Švédsku:) 

 Včera jsem byla večer na tréninku mixu a přemluvila jsem i Wiebke(moje německá kamarádka, která hraje frisbee se mnou tady na univerzitě). Vidím u ní, že se chce vážně zlepšovat a že jí to baví a strašně mě těší, že můžu být pro někoho inspirativní :)). Po cestě zpátky jsem vážně neměla daleko k tomu, abych se rozbrečela.. řekla mi: "Víš, to jak ten tým teď vypadá (univerzitní tým Pulldoggs) to nebylo stejné předtím než jsi přijela, já myslím, že na tom máš velkou zásluhu ty. To jak teď pořádáme různé společné akce, jak se spolu smějeme a podporujeme.. to já jsem předtím neznala." No vážně se mi hrnuly do očí slzy. Tohle je přesně to naplnění o kterém mluvím. A to já jsem si v Německu zažila snad doslovně. A stále zažívám.

Dneska je tu na univerzitě den otevřených dveří a tak po celém okolí Schlossu jsou různé stánky se samými dobrotami, různé atrakce, něco jako letní festival a večer párty. Už jsem tam teď byla na obědě, dala jsem si výbornou tortillu a za chvíli se tam zase vrátím.
Zítra se plánujeme celý den s Wiebke učit a večer opět fotbal Německo x Itálie, na který se pojedeme koukat do Stuttgartu.
No a v neděli večer hádejte, kdo za mnou přijede? Kísa, Kísa, Kísa...wauuuu :))

To je ode mě pro dnešek vše, musím utíkat vstříc dalším úžasným chvílím, okamžikům, momentům..

Mám vás ráda, raději vám ale nebudu říkat, za jak dlouho se vracím...

Posílám pusu, T.

...další krásné dny

Jupíííí, další zkouška je úspěšně za mnou! A mám z ní také lepší pocit (a lepší známku!). Když mi mamka na začátku roku říkala, ať si dám všechny předměty v němčině, koukala jsem na ní jako na blázna, teda nejenže koukala, ale i jsem jí důrazně řekla, že je blázen. Ale musím říct, že tyto předměty v němčině byly nejlepší, co jsem tu měla. 

Jinak jsem tento týden převážně trávila v knihovně s Johannou, samozřejmě jsem teda stihla i tréninky, zápasy Německa a jiné kafíčkování...ono ještě aby ne, když máte venku 30´, moc se vám v té knihovně sedět nechce. 

Takové výhledy bych brala...

Wer sehen will, muss die Augen schliessen. Kdo chce vidět, musí otevřít oči. 

A takhle se proměnila naše menza, Německo x Irsko

Ve čtvrtek jsme knihovnu v 35 stupních vyměnily za můj balkon. 

V pátek po zkoušce jsme jeli na koupaliště, tohle je fotka v osm večer, kdy jsme uzavírali koupaliště, jinak tam teda byla doslova hlava na hlavě. 

Páteční večeře s holkama, mňam! Kokosová polévka. 

Dneska jsem si asi po dvou měsících udělala své oblíbené banánové lívance. /pozn. pro Adama - nezáleží jen na poměru, ale také na pánvi! Až teď jsem si půjčila od kamarádky její soukromou pánev a mohla jsem si je znovu udělat :D /

Mňáám, konečně jsem měla čas jet pořádně nakoupit a také si něco pořádného uvařit. 

Musím začít jíst zdravě a ne německy! 

Ale joo, máme tady srandu, aneb když mi při učení na balkone spadne tužka dolů a JP pro ní leze po záchranném žebříku :D Johanna mi příští týden odjíždí... to bude asi takový první uplakaný moment.

Jak jsme zhodnotily, náš čas v Německu bude vždy patřit k těm nejkrásnějším momentům v našich životech. 

Tento víkend si tedy po dlouhé době užívám, že jsem "doma" a mám čas dodělat všechny věci, na které jsem poslední dny neměla čas. Úklid, nákup, praní. A za chvíli jedu do města na večeři s Bety a jejím kamarádem. ( Bety je teď na stáži v Ženevě a udělala si výlet na nákupy do Stuttgartu )  Tak se na to vážně těším. 

Můj čas se tu také bude pomalu(možná spíš rychle) chýlit ke konci a já jsem zvědavá na všechny změny, které přijdou až se vrátím. Ale já věřím, že si spoustu svých myšlenek a poznatků zvládnu zapracovat do svého života a že přijdou krásné momenty, které si zase budu užívat zpět doma. 

A jak se máte vy? Už máte po zkouškách a pomalu, ale jistě začínáte užívat léta? Myslím na vás a posílám vám pusu. 

Vaše T. 

Konstanz

To jako vážně? Další týden za námi? Těžké povzdechnutí, zase jsem si postěžovala na čas a teď se můžu vrhnout na to, abych vám řekla, jak jsem poslední týden prožila.

První zkouška je tedy úspěšně za mnou. Musím říct, že se musím docela smát tomu, jak jsem tam sebevědomě nakráčela, skoro jsem ani nebyla nervózní a vycházela jsem s pocitem, že to jsem teda nečekala.. ani nevím, co přesně jsem teda nečekala. Problém snad ani nebyl v tom, že to bylo v němčině, protože jsem vážně spíš nevěděla, co přesně chce slyšet a co bych měla odpovídat. Ale důležité je přeci, že to mám. Další zkoušku mám v pátek a řeknu vám, učit se v tomhle počasí mi teda nějak extra dvakrát ani třikrát nejde.. ale musím to zvládnout!

Ve čtvrtek jsem měla krásný den, ráno palačinky s Johannou, poté večerní Stuttgart, sushi, zmrzlina a večer fotbal Německo x Polsko a párty v TMS.

Je ze mě palačinkový specialista. Na té fotce je také vtipné to, jak jsme měly všechno ovoce, nuttelu, marmeládu a k tom jsme pily vodu :D. Asi jsme se to snažily zachránit, nebo nevím. 

S Johnnym a Wiebke, moji dva oblíbenci z frisbee. Čtvrteční párty v TMS.

A v pátek jsem tu měla pozvané kamarády z frisbee a vařila jsem jahodové knedlíky. No řeknu vám pro 10 lidí, to jsem si docela dala. Dělala jsem skoro 4 dávky, haha. Ale bylo to fajn. Také se mi líbilo, jak mi každý něco přinesl, jako dárek a poděkování za pozvání. 

V sobotu ráno jsme brzo odjížděli do Konstanz, k Bodamskému jezeru s ISO skupinou(international students organization) a s mezinárodními studenty. V sobotu nám počasí docela přálo, ale v neděli už to bylo horší. Nicméně si myslím, že jsme si to dost užili. Akorát se teda v neděli docela projevil nedostatek spánku, který se mě drží až do dneška.. 

Konstaaanz 

Nejlepší zmrzlina, mňááám

A také nejhezčí kavárna.

Konečně pořádné kafe. To mi chybí, pražské kavárničky...

Meersburg :))

ISO kluci :)

Tak trochu se mi rozpadl deštník, takže mi po chvíli zbyla vlastně jen půlka. No dobře, řeknu vám příběh s deštníkem. To jsme takhle byli na výletě v Tübingenu, šli jsme na oběd do restaurace a svůj krásný deštník jsem odložila mezi deštníky u vchodu. Když jsem však odcházela, tak místo mého krásného deštníku tam na mě čekal už o něco méně krásnější deštník. Takový ten za dvě babky od pouličních prodejců, no a takhle to s ním dopadlo. 

Na výletě :))

Konverzace ve dvě hodiny ráno jsou stejně nejlepší!

A tady už mě vidíte v plné kráse, jak jsem se dneska snažila učit..

Ještě, že v tom nejsem sama...

No a teď jsem přiběhla z tréninku, jdu si dát sprchu a šup do postele, ať se na ten zítřejší učící den v knihovně hezky vyspím.
Ani nevím, co bych vám řekla, že mě tenhle týden čeká hezkého.. v pátek mám zkoušku, takže asi až pocit po zkoušce. Chmm, na to teda nejsem moc zvyklá!

Mějte se krásně a já se vám zase zkusím brzy ozvat s nějakými zážitky.

Mám vás ráda a víte co? Přeci jen se mi po vás už trochu stýská.

Vaše T.